Je řada na tobě vést diskusi o knize. Zní vám něco z toho povědomě? No, možná…
Když ve skupině vedeme diskusi o knize, máme udělat kompletní prezentaci – životopis autora, recenze knih, kulturní předměty související s knihou a pak přijít s dobrými otázkami. Když přijde řada na mě, mám takovou úzkost, že nespím. Říkám si, jestli to opravdu stojí za všechnu tu námahu a úzkost..
Spisovatel není sám – většina členů vám řekne, že nejstresovější částí knižního klubu je vedení diskuse. Raději by si nechali zahnat chřipku… audit daňového úřadu… ošetření kořenového kanálku.
Ale proč?! Proč si to tak ztěžovat?
Jsou i jiné způsoby vést diskuse, které zbaví vedoucího odpovědnosti. Vlastně ani žádného vedoucího nepotřebujete. Jeden z klubů, ke kterému jsem patřil, ho nikdy neměl. A naše diskuse byly skvělé.
Zkuste tyto nápady pro vymanění se z pasti vůdce:
- Použijte Diskusní otázky (na LitLovers nebo stránkách vydavatelů a autorů). Někdy otázky zní jako krátký kvíz, ale vyberte si jednu nebo dvě... jen abyste získali představu o směru. Ještě lépe... použijte Obecné otázky LitLovers...jsou širší, ale velmi užitečné.
- Dejte každému kartičku, aby si na ni (anonymně) poznamenal jednu věc o knize, o které by chtěl mluvit. Může to být postava, něco, čemu nerozumí, nebo obzvláště vtipná či poučná pasáž. Kartičky vraťte jedné osobě, která je použije k zahájení diskuse. Nebo je hoďte lícem dolů na hromádku a nechte lidi, aby se střídali v tahání z hromádky a četli otázku.
- Prostě dejte prostor komukoli, kdo chce o knize něco říct. Vždycky někdo rozjede řeč... a ostatní ji vždycky zvednou a hodí na hřiště.
Takže není třeba padnout do pasti vůdce – existuje mnoho způsobů, jak se vyhnout úzkosti a neštěstí, pokud jde o vedení diskuse. Prozkoumejte několik z nich, zjistěte, jak vám fungují... a přizpůsobte je své skupině.